Putování za pohádkami, rekordy a kuriozitami a do jihlavského podzemí

23.07.2009 21:18

 
V sobotu 4. dubna 2009 se uskutečnil autobusový zájezd pro děti a rodiče žáků prvních tříd místní základní školy. Cílem zájezdu mimo návštěvy zajímavých a turisticky atraktivních míst byla snaha, aby se prostřednictvím společných zážitků co nejvíce upevnily vztahy mezi žáky, rodiči a školou.
 
První zastávkou sobotního putování byla prohlídka jihlavského podzemí, které je po podzemí znojemském druhým nejrozsáhlejším podzemním komplexem v České republice. Nejzajímavějším místem prohlídky byla svítící podzemní chodba. Po zhasnutí světel jsme se neocitli v úplné tmě, stěny chodby tajemně zelenavě světélkovaly. Stálá teplota chodeb pohybující se okolo 8°C nás příjemně zchladila v rozpáleném jarním dopoledni.
 
Z Jihlavy jsme pokračovali do Pelhřimova. Nikoliv prohlédnout si krematorium, jak doporučuje RudolfHrušínský v roli lékaře svému pacientovi v oblíbeném filmu Vesničko má středisková. Nás čekala návštěva Muzea strašidel, kde jsme se za doprovodu hrůzostrašných zvuků setkali se strašidly vyskytujícími se na Vysočině. Strach budil zejména Hejkal, Rarášek, Klekánice, Polednice a bludičky vábící světélky pocestné do močálů a blat. Prvňáčci za doprovodu rodičů přemohli své obavy a na vlastní oči se přesvědčili, že pelhřimovská strašidla jsou jen z vosku. 
 
Pelhřimov je městem rekordů a místní Muzeum rekordů a kuriozit jsme rozhodně nemohli minout. V pěti patrech pelhřimovské Dolní brány jsme si prohlédli exponáty, které se jinde na světě nevyskytují. Na vlastní oči jsme viděli největší pyžamo, čepici, zubní kartáček, lžíci i hrníček na kávu. Některé maminky vlastnoručně upletly kousek nejdelší šály na světě a prvňáčci si do okraje šály zkusili zabalit krk. Děti rozesmálo porovnání velikosti, tedy spíše drobnosti, vlastních rukou a chodidel s těmi největšími na světě. Obdiv vzbudily šaty z knoflíků, zavíracích špendlíků či poštovních známek. Tatínkové se zase pokochali pohledem na láhev nejsilnějšího 33 stupňového piva. Škoda jen, že ochutnávku tohoto moku muzeum neposkytuje.
 
 
Závěrem našeho putování se stala návštěva muzea Zlaté české ručičky. Vstupenky do muzea všem dětem i dospělým věnovala paní Blanka Vaníčková, za což jí náleží velký dík. Většina zde vystavených exponátů je vyrobena ze zápalek. Mimo tradičních zápalkových předmětů jako jsou lodě, vázy a obrazy, jsme viděli i z několika tisíc zápalek vyrobenou funkční kytaru a housle, vše ve skutečné velikosti.
 
Dětem i rodičům se společný výlet líbil, proto jsme se rozhodli, že v pořádání podobných akcí, při kterých se sejdou rodiče, děti a učitelé budeme pokračovat. V letošním školním roce pozveme rodiče do vyučování, na závěrečný večer ve škole v přírodě a na počátku příštího školního roku opět na společný zájezd.
 
Mgr. Karel Zerzáň
 

  

—————

Zpět